PŘEDMOSTÍ - MÍSTO ZASLÍBENÉ

Vinice Na Žernové se nachází na dohled od legendární archeologické lokality Předmostí u Přerova, při horním okraji obnovených obecních ovocných sadů založených za první republiky Josefem Knejzlíkem, starostou Předmostí. První zmínka o tamních nálezech mamutích kostí pochází z roku 1571. Zaznamenal ji ve své Gramatice české přerovský rodák, biskup jednoty bratrské, Jan Blahoslav: "Ještě veliké kosti obrův v vršku pod Skalkou předmostskou vykopávají: zuby tak veliké jako pěst; jako hlava člověčí; žebra jako břevence; i rohy veliké též nalézávali."

V minulosti se v Předmostí nacházelo strategické návrší tvořené výrazným hřbetem naváté spraše, který od sebe odděloval dvě nápadná vápencová skaliska zvaná Skalka a Hradisko.

Nejstarší archeologicky doložené osídlení Předmostí sahá do období středního paleolitu, kdy se před 120 000 a 100 000 lety utábořili kolem vápencového vrcholu zvaného Hradisko neandrtálci, kteří využívali k výrobě svých nástrojů lokální zdroje surovin z říčních teras řeky Bečvy. Důležitý význam pro osídlení měla také existence zdejších minerálních pramenů.

V období mladého paleolitu, přibližně před 29 000 - 26 000 lety, sídlili víceméně trvale v okolí výrazného návrší Skalka, v centru dnešního Předmostí, lovci mamutů, kteří byli nositeli mimořádně technologicky vyspělé kultury gravettienu. Základem života na tomto velkém sídlišti byl lov, obzvláště mamutů. Mamut srstnatý představoval zásadní zdroj velkého množství masa a tuku. Velká stáda zvěře pravidelně migrovala Moravskou branou ze severu na jih podél řeky Bečvy a k napájení využívala nepochybně také místních vývěrů minerálních pramenů, čehož si byli mlado-paleolitičtí lovci dobře vědomi.

Světovou proslulost archeologické lokalitě Předmostí u Přerova přinesl unikátní objev tzv. "hromadného hrobu" v létě roku 1894, který učinil K. J. Maška. S ohledem na význam tohoto místa a pozoruhodnost objevu označil nálezce kosterní pozůstatky lidí termínem Homo předmostensis. Z pohledu dnešní vědy se jednalo spíše o pohřební areál obsahující 20 kosterních pozůstatků člověka anatomicky moderního typu. Antropologický soubor z Předmostí představuje největší "vzorek" populace lovců mamutů nalezený na jedné lokalitě. V roce 1895 nalezl Martin Kříž v Předmostí dvě unikátní umělecká díla. V prvním případě se jednalo o geometricky stylizovanou rytinu ženy na mamutím klu, ve druhém realisticky pojatou skulpturu mamuta.

Geologické podloží lokality tvoří devonské vápence prvohorního stáří, na které nasedají sedimenty třetihorního moře. Tento byl v dobách ledových ve čtvrtohorách postupně zavát mocnou vrstvou spraše, na které se vytvořil kvalitní půdní horizont. Místní obyvatelé využívali stovky let místních surovinových zdrojů ke svému užitku. Spraš - cihlářská hlína - byla důvodem vzniku několika cihelen; místní vápenec byl po staletí používán jako stavební kámen na mnoha významných přerovských stavbách a zároveň se z něj pálilo vápno.

Z naší vinice umístěné v lokalitě Na Žernové nad Předmostím, na jižních svazích Čekyňské pahorkatiny, se naskýtá mimořádný výhled do malebné krajiny dolního Pobečví, která se rozprostírá při jižním ústí Moravské brány. Východním směrem za Kelčskou pahorkatinou se rýsují nápadné hřebeny Hostýnsko-vsetínských vrchů, kterým vévodí Kelčský Javorník a památný Hostýn. Směrem jižním se nachází Kroměříž, Chřiby a daleko na obzoru pak hřeben Javorina na pomezí Moravy a Slovenska. Je to pohled, který si člověk vryje do paměti, do hloubi svého srdce. Věříme, že nad douškem našeho vína takto oceníte i výsledky naší práce a úsilí, které jsme vložili do obnovy vinic navazující na tradici našich předků.

autorem textu je Mgr. Zdeněk Schenk, t.č archeolog Muzea Komenského v Přerově